Eliminační dieta

eliminační dieta

V dnešní době, kdy máme více než kdy dříve snadný přístup k rozmanitým potravinám, si mnoho lidí začíná uvědomovat dopad stravy na zdraví. Eliminační dieta je přístup v oblasti výživy, který získává na popularitě, protože pomáhá odhalit možné zdravotní problémy související se stravou.

Jaké jsou principy eliminační diety? Nejdůležitější zásady

Eliminační dieta je nutriční postup, který spočívá ve vyřazení potenciálně problematických potravin z každodenního jídelníčku a jejich následném postupném opětovném zavádění, aby se zjistilo, které z nich mohou vyvolávat negativní reakce organismu. Hlavním cílem eliminační diety je odhalit a pochopit, které potraviny mohou způsobovat různé zdravotní potíže, jako jsou bolesti břicha, kožní problémy, bolesti hlavy či únavu.

Hlavní zásady eliminační diety:

  • Na základě konzultace s lékařem nebo odborníkem na výživu určíte, které potraviny by mohly stát za příznaky potravinové intolerance nebo alergie.

  • Eliminační dieta by měla být individuální a co nejlépe upravená pro konkrétního jednotlivce.

  • Ohlídejte si přídavné složky v hotových potravinářských výrobcích, které mohou obsahovat potenciálně problematické látky. Snažte se konzumovat jídlo připravené vlastnoručně, abyste měli plnou kontrolu nad surovinami.

  • Veďte si stravovací deník, kam si zaznamenáte všechna snědená jídla a sledujte veškeré příznaky či reakce organismu. Umožní vám to vypozorovat, zda vyřazení určitých potravin přispívá ke zlepšení zdravotního stavu.

  • Po období eliminace postupně znovu zařazujte do jídelníčku potraviny, které mohou způsobovat potíže. Přidávejte vždy jen jeden druh potraviny a sledujte, jak bude vaše tělo reagovat. Před zavedením dalšího vyčkejte alespoň několik dní.

  • Během střídání jednotlivých potravin v jídelníčku sledujte, zda se neobjevují jakékoli příznaky či reakce, jako jsou bolesti břicha, vyrážka, trávicí potíže apod.

Jaký je rozdíl mezi potravinovou intolerancí a alergií?

Potravinová intolerance a alergie na potraviny jsou dva různé typy reakce organismu na konzumované jídlo, ačkoli mohou vyvolávat podobné příznaky.

Potravinová alergie

Jedná se o reakci imunitního systému na bílkoviny obsažené v potravě. Imunitní systém chybně považuje tyto bílkoviny za škodlivé látky, což vede k aktivaci obranných mechanismů. Mezi příznaky alergie patří trávící potíže, ale také kožní reakce (např. vyrážka, svědění) či dýchací problémy, a dokonce mohou vést k anafylaktickému šoku.

Mezi nejčastější potravinové alergeny patří:

  1. vejce,

  2. mléko,

  3. pšenice,

  4. ryby,

  5. lískové ořechy,

  6. arašídy,

  7. mořské plody,

  8. sója.

Potravinová intolerance

Vzniká v důsledku poruch trávení, vstřebávání nebo metabolismu určitých živin. Příkladem je intolerance laktózy, kdy organismus nevytváří dostatečné množství enzymu (laktázy) k jejímu rozkladu. Potravinová intolerance nebývá spojena s reakcí imunitního systému. Příznaky nejčastěji postihují trávicí ústrojí; patří mezi ně například bolesti břicha, nadýmání nebo průjem.

Mezi nejčastější potravinové intolerance patří:

  1. intolerance laktózy,

  2. intolerance fruktózy,

  3. intolerance lepku,

  4. intolerance histaminu.

Jaké vyšetření provést k odlišení potravinové alergie od přecitlivělosti na potraviny?

Diagnostika potravinové alergie může probíhat formou alergologických testů, a to stanovením hladiny IgE v krevním séru proti konkrétním potravinovým alergenům. Toto vyšetření by se mělo provádět nalačno.

Metodou umožňující odhalit potravinové přecitlivělosti je vyšetření hladiny protilátek IgG specifických pro jednotlivé potraviny. Příliš vysoká hladina protilátek většinou znamená existenci přecitlivělosti závislé na IgG.

Eliminační dieta: kdo a kdy by ji měl dodržovat?

Dieta s vyloučením určitých potravin z jídelníčku může pomáhat při léčbě některých onemocnění a obtíží. Největší prospěch z takové stravy mívají:

  1. Lidé s podezřením na potravinové intolerance: Pokud existuje možnost, že určitá potravina způsobuje potravinovou intoleranci, eliminační dieta pomáhá odhalit problematické složky.

  2. Osoby s potravinovými alergiemi: Lidé trpící potravinovými alergiemi mohou využít eliminační dietu, aby zjistili, které složky stravy jsou zodpovědné za jejich alergické příznaky. Po diagnostice alergenů je nutné eliminační dietu držet po celý život.

  3. Lidé s autoimunitními onemocněními: V některých případech je možné při léčbě autoimunitních onemocnění (např. Hashimotovy tyreoiditidy, revmatoidní artritidy či lupénky) využít eliminační dietu, avšak je nezbytné poradit se s odborným lékařem.

  4. Osoby s trávicími potížemi: Pokud někdo trpí potížemi trávícího ústrojí, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo Crohnova choroba, může eliminační dieta pomoct objevit možné spouštěče příznaků.

  5. Děti s vývojovými problémy: V některých případech mohou být děti s určitými vývojovými poruchami, jako je autismus, podrobeny eliminační dietě, aby se zjistilo, zda mají určité složky potravy dopad na jejich chování.

Je však třeba zdůraznit, že před zahájením eliminační diety je vždy dobré poradit se s lékařem nebo nutričním terapeutem. Samostatné zavádění drastických změn v jídelníčku může vést k nedostatku živin a dalším zdravotním problémům. Lékař může pomoct určit, zda je eliminační dieta vhodná, a odeslat pacienta na případná vyšetření, která mohou potvrdit nebo vyloučit konkrétní alergie či potravinové intolerance.

allergy

Nejčastěji používané eliminační diety

Bezlepková dieta – její hlavním cílem je vyloučit z jídelníčku lepek. Jedná se o bílkovinu obsaženou v zrnech pšenice, žita, špaldy a ječmene. Je třeba vyloučit také oves, a to vzhledem k vysokému riziku kontaminace obilovinami obsahujícími lepek během jeho pěstování. Bezlepková dieta je určena především osobám trpícím celiakií – onemocněním známým také jako syndrom malabsorpce, které způsobuje časté průjmy a atrofii střevních klků. V bezlepkové dietě se za bezpečné potraviny, které neobsahují lepek, považují ty vyrobené z rýžové, pohankové, kukuřičné či sójové mouky, případně z prosa, amarantu či quinoy. Bez obav je možné konzumovat i zpracované obilí s obsahem lepku označené symbolem přeškrtnutého klasu. Eliminační dieta se musí při celiakii dodržovat po celý život.

Bezmléčná dieta – zahrnuje dočasné nebo trvalé vyřazení mléka a všech mléčných výrobků z jídelníčku. Jedná se o způsob léčby autoimunitní formy intolerance bílkovin a potravinové alergie na bílkoviny kravského mléka. Kromě léčby alergie na bílkovinu kravského mléka mohou dietu bez obsahu mléka držet i lidé s intolerancí laktózy. Při vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku je třeba zařadit vhodné náhrady, které zajistí přísun nezbytných živin.

Bezlaktózová dieta – vylučuje potraviny obsahující laktózu (mléčný cukr), což je obzvláště důležité pro osoby s její intolerancí. Intolerance laktózy vzniká, když organismus nevytváří dostatečné množství enzymu laktáza, který je nezbytný pro trávení laktózy – cukru obsaženého v mléce a mléčných výrobcích. Mezi bezlaktózové alternativy patří náhražky mléčných výrobků, jako jsou rostlinná mléka (např. mandlové, sójové či kokosové), bezlaktózové jogurty nebo sýry.

Bezvaječná dieta – vynechává z jídelníčku vejce a vaječné výrobky. Drží se z různých důvodů, například alergie na bílkovinu slepičího vejce nebo při volbě veganské stravy, jejímž cílem je vyhýbat se produktům živočišného původu.

Přínosy eliminační diety

  1. Odhalení zdravotních problémů: Eliminační dieta pomáhá odhalit potraviny, které bývají příčinou různých potíží, jako jsou bolesti břicha, kožní problémy, bolesti hlavy či potíže s koncentrací.

  2. Zlepšení zdraví trávicího ústrojí: Vyloučení potenciálně škodlivých látek přispívá ke zlepšení zdraví trávicího ústrojí, zejména u osob se střevními potížemi.

  3. Snížení počtu zánětů: Některé potraviny vyvolávají v organismu zánětlivé stavy. Eliminační dieta je pomáhá zmírnit, což může mít pozitivní vliv na celkové zdraví.

Jak postupovat při eliminační dietě

Eliminační dieta se dá rozdělit na 3 fáze, které by měly následovat po sobě.

  1. fáze eliminace – v této době je třeba vyloučit potraviny, které vyvolávají zvýšenou hladinu protilátek IgG v krevním séru. Ty, které nezpůsobují potravinovou přecitlivělost, by se měly jíst rotačně, tedy ve čtyřdenních cyklech. Cílem je zajistit pestrost jídelníčku a ochranu před rozvojem dalších potravinových přecitlivělostí.

  2. fáze provokace – po uplynutí 5-8 týdnů se do jídelníčku postupně (po jednom) zařazují potraviny, vůči nimž byla v průběhu vyšetření zjištěna přecitlivělost. V této fázi je třeba sledovat, zda testované produkty způsobují potíže, jako jsou bolesti břicha, průjem nebo zadržování vody v organismu.

  3. fáze stabilizace – v této fázi je třeba vyloučit potraviny, které během provokačního testu způsobují potíže. Dieta končí po roce, a to opětovnou provokací.

gulten free

Shrnutí

Eliminační dieta může být účinným nástrojem při odhalení možných zdravotních problémů vyvolaných určitými potravinami. Předtím, než se rozhodnete pro zavedení tohoto typu diety, určitě se poraďte s lékařem, který zajistí, aby byla dieta přizpůsobena vašim individuálním potřebám a požadavkům. Absolvování eliminační diety pod dohledem odborníka může být klíčovým krokem ke zdravějšímu životnímu stylu.

Nejčastější otázky ohledně eliminační diety

1. Co to je eliminační dieta a kdy se využívá?
Eliminační dieta spočívá v dočasném nebo trvalém vyřazení z jídelníčku jedné či více potravin, které mohou vyvolávat nežádoucí reakce organismu. Nejčastěji se využívá při diagnostice a léčbě potravinových alergií, intolerancí a některých autoimunitních onemocnění.

2. Jak dlouho by měla trvat eliminační dieta?
Doba trvání eliminační diety závisí na účelu jejího držení. Fáze eliminace obvykle trvá 2 až 8 týdnů, po níž následuje postupné zavádění vyloučených potravin a sledování reakcí organismu.

3. Jaké příznaky nejčastěji naznačují nutnost zavedení eliminační diety?
Patří mezi ně bolesti břicha, nadýmání, průjmy, vyrážky, migrény, chronická únava, kožní problémy a opakující se infekce. V případě jejich výskytu je vhodné se poradit s odborníkem.

4. Může eliminační dieta vést k nedostatku živin?
Ano, nesprávně sestavená eliminační dieta může vést k nedostatku živin. Proto je důležité, aby probíhala pod dohledem odborníka na výživu, který zajistí vhodné náhrady a vyváženost jídelníčku.

5. Jaké jsou nejoblíbenější typy eliminačních diet?
Nejčastější jsou diety bezlepkové, bezlaktózové, bezmléčné a bezvaječné, případně diety vylučující jiné alergeny, jako jsou ořechy, sója či ryby.

6. Je eliminační dieta vhodná pro děti?
Ano, ale výhradně pod dohledem lékaře nebo nutričního specialistu. U dětí se eliminační dieta používá především při diagnostice alergií a potravinových intolerancí.

7. Je možné si samostatně nasadit eliminační dietu?
Nedoporučuje se samostatně držet eliminační dietu bez konzultace s odborníkem, protože to může vést k nedostatku živin a nesprávnému vyhodnocení příznaků.

Další články z našeho webu