Vegetariánství, veganství, pescetariánství, flexitariánství, pollotariánství – stále více lidí omezuje konzumaci masa a v našich běžných rozhovorech se vzájemně zaměňují různé pojmy, i když v dietetice představují odlišné druhy výživy. V tomto článku si vysvětlíme základní principy pescetariánství, srovnáme je s vegetariánstvím a především veganstvím – nejrestriktivnějším rostlinným modelem – a podíváme se na výsledky velkých vědeckých studií.
Obsah
Principy pescetariánství – co můžete a nemůžete jíst
Pescetariánství (pesco-vegetariánství, rybo-vegetariánství, méně často ichtiovegetariánství – z italského „pesce“, tedy ryba) je výživový model, ve kterém se z jídelníčku vylučuje červené a bílé maso – hovězí, vepřové, telecí, skopové nebo drůbeží maso a zvěřina – při zachování konzumace ryb a mořských plodů. V dietní klasifikaci patří pescetariánství k takzvanému polovegetariánství, tedy skupině nutričních modelů, které omezují, ale zcela nevylučují produkty živočišného původu. Ve stejné skupině najdeme i třeba pollotariánství (vyloučení červeného masa, ale konzumace drůbežího) a flexitariánství (flexibilní, příležitostná konzumace masa bez přísných pravidel).
V praxi můžeme principy pescetariánské stravy shrnout do čtyř bodů:
- Vyloučeno: červené maso (hovězí, vepřové, skopové, zvěřina) a bílé maso (kuřecí, krůtí, kachní a jiná drůbež).
- Povoleno a doporučeno: ryby (sladkovodní a mořské) a mořské plody, konzumované pravidelně – podle dietních doporučení je vhodné je jíst 1-2krát týdně, přičemž alespoň jednou by mělo jít o mastné ryby (losos, makrela, sledě, sardinky).
- Povoleno bez omezení z podstaty této diety: mléčné výrobky, vejce a celá rostlinná základna – zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semena a celozrnné potraviny.
- Doporučuje se pestrá skladba druhů ryb – vzhledem ke schopnosti některých velkých dravých ryb (tuňák, mečoun, žralok) zadržovat v těle methylrtuť, odborníci na výživu doporučují nezakládat jídelníček pouze na jediném druhu.
Jinými slovy, pescetariánství je rostlinná strava „plus ryby“. V přísném, dietetickém pojetí by vegetariáni neměli konzumovat ryby, proto pescetariánství představuje samostatnou kategorii, a ne podtyp vegetariánství.
Pescetariánství a vegetariánství – rozdíly v kostce
Vegetariánství (nebo přesněji jeho nejoblíbenější varianta připouštějící konzumaci mléčných výrobků a vajec – lakto-ovegetariánství) vylučuje maso, drůbež, ryby a mořské plody při konzumaci mléčných výrobků a vajec. Pescetariánství se od něj liší jediným prvkem – povoluje ryby a mořské plody. Z nutričního hlediska se to promítá do snadnějšího přístupu k omega-3 kyselinám s dlouhým řetězcem (EPA a DHA), vitamínu D, jódu a dalšímu zdroji vitaminu B12 – tedy složkám, kterých je ve vegetariánské stravě často méně a které, pokud jsou nedostatečně vyvážené, vyžadují více pozornosti nebo je musíme doplňovat.
Pescetariánství a veganství – zásadní rozdíl
Zatímco rozdíl mezi pescetariánstvím a vegetariánstvím spočívá v jediné kategorii potravin, ve srovnání s veganstvím najdeme mnohem více rozdílů. Veganství je nejrestriktivnějším modelem výživy v rámci rostlinné stravy: vylučuje všechny potraviny živočišného původu – nejenom maso a ryby, ale i mléčné výrobky, vejce a med. Pescetariánství ale navzdory vyloučení masa a drůbeže umožňuje konzumaci ryb, mořských plodů, mléčných výrobků a vajec.
| Kritérium | Veganství | Pescetariánství |
| Maso a drůbež | Vyloučeno | Vyloučeno |
| Ryby a mořské plody | Vyloučeno | Povoleno |
| Mléčné výrobky | Vyloučeno | Povoleno |
| Vejce | Vyloučeno | Povoleno |
| Med | Vyloučeno | Povoleno |
| Hlavní zdroj živočišných bílkovin | Žádné (pouze rostlinné bílkoviny) | Ryby, mořské plody, mléčné výrobky, vejce |
| Vitamín B12 | Prakticky žádné přírodní zdroje – vyžaduje doplňování nebo obohacené potraviny | Ryby, mléčné výrobky a vejce – suplementace není nezbytná |
| Omega-3 kyseliny EPA/DHA | Vyžadují doplňování (řasový olej) nebo obohacené potraviny – rostlinná ALA se ve velmi omezené míře přeměňuje na EPA/DHA | Přímo z ryb |
| Železo | Výhradně nehemové (luštěniny, obiloviny) – méně stravitelné, vyplatí se kombinovat s vitamínem C | Nehemové z rostlin, a navíc z ryb a mořských plodů |
| Vápník, jód | Vyžadují vědomý výběr rostlin a obohacených zdrojů | Snadněji dosažitelné díky mléčným výrobkům a mořským rybám |
Rozdíl v počtu vyloučených skupin potravin se přímo promítá do toho, kolik znalostí je zapotřebí k vyvážení stravy. Americká Academy of Nutrition and Dietetics potvrzuje, že vhodně naplánovaná veganská strava dokáže zcela pokrýt potřebu živin v těle. V praxi to však vyžaduje pravidelné doplňování vitaminu B12, obvykle také vitamínu D, a často i omega-3 kyselin ve formě řasového oleje, protože přeměna rostlinné ALA na EPA a DHA je v lidském těle velmi neúčinná. Pescetariánství poskytuje stejné složky – B12, D, EPA, DHA a jód – převážně přímo ze stravy, takže jde o model, který vyžaduje méně doplňků a zároveň těží z výhod rostlinné stravy: spousta zeleniny, ovoce, vlákniny a luštěnin (více o omega-3 v článku Tuky ve stravě).
Méně vyloučených položek ale neznamená „horší“ volbu – rozhodování mezi veganstvím a pescetariánstvím je do značné míry otázkou našich hodnot (etických, environmentálních či náboženských) a individuálních preferencí, nejen zdravotního hlediska. Lidé, pro které je zásadní zcela vyloučit živočišné potraviny, si zvolí veganství – v nabídce Pomelo tuto možnost představuje dieta Vegan. Lidé, kteří se sice chtějí vzdát masa, ale zakládají si na široké skladbě živin, se s větší pravděpodobností rozhodnou pro model pescetariánství – v Pomelo je pro ně určena dieta Vege s rybami.
Co říkají o pescetariánství velké vědecké studie?
Nejvíce údajů poskytuje americký výzkum Adventist Health Study-2 (AHS-2), jedna z mála studií, která při analýze úmrtnosti, rizika rakoviny a rizika diabetu 2. typu zahrnula pescetariánství jako samostatnou skupinu.
Nejnižší celková úmrtnost
Studie týmu Michaela Orlicha publikovaná v roce 2013 v „JAMA Internal Medicine“ zapojila 73 308 účastníků AHS-2 rozdělených do pěti skupin: nevegetariáni, polovegetariáni, pescetariáni, lakto-ovegetariáni a vegani. Po průměrných 5,79 letech sledování a 2 570 úmrtích byly sestavené rizikové poměry (HR) úmrtí ze všech příčin ve srovnání s nevegetariány:
- Vegani: HR 0,85 (95 % CI: 0,73-1,01)
- Lakto-ovegetariáni: HR 0,91 (95 % CI: 0,82-1,00)
- Pescetariáni: HR 0,81 (95 % CI: 0,69-0,94)
- Polovegetariáni: HR 0,92 (95 % CI: 0,75-1,13)
Pescetariáni měli nejnižší odhadované riziko úmrtí ze všech pěti skupin. Intervaly spolehlivosti vegetariánských skupin se však do značné míry překrývají, takže není možné rozhodnout, který z nich je „nejzdravější“. Autoři se domnívají, že kombinace omega-3 kyselin z ryb s vysokým příjmem zeleniny, ovoce a luštěnin může mít ochranný účinek na kardiovaskulární systém.
O 43 % nižší riziko rakoviny tlustého střeva
Stejný tým na Loma Linda University také analyzoval vztah mezi dietními vzorci a rizikem rakoviny hrubého střeva (JAMA Internal Medicine, 2015). Výsledné rizikové poměry (HR) pro nevegetariány byly:
- Všichni vegetariáni celkem: HR 0,78 (95 % CI: 0,64-0,95)
- Vegani: HR 0,84 (95 % CI: 0,59-1,19) – statisticky nevýznamný výsledek
- Lakto-ovegetariáni: HR 0,82 (95 % CI: 0,65-1,02) – na hranici významnosti
- Pescetariáni: HR 0,57 (95 % CI: 0,40-0,82)
- Polovegetariáni: HR 0,92 (95 % CI: 0,62-1,37) – statisticky nevýznamný výsledek
Pescetariáni měli o 43% nižší riziko rakoviny hrubého střeva než konzumenti masa. Z jednotlivých stravovacích režimů se jednalo o jediný výsledek, který byl jasně statisticky významný.
Nižší riziko diabetu 2. typu
Ve studii Tonstada a kolegů (Diabetes Care, 2009), provedené na více než 60 tisících účastníků AHS-2, výskyt diabetu 2. typu stoupal s nárůstem podílu potravin živočišného původu ve stravě: vegani 2,9 %, lakto-ovovegetariáni 3,2 %, pescetariáni 4,8 %, polovegetariáni 6,1 %, nevegetariáni 7,6 %. Po zohlednění věku, pohlaví, fyzické aktivity a BMI bylo riziko diabetu 2. typu u pescetariánů o 30 % nižší než u nevegetariánů (OR 0,70; 95 % CI: 0,61-0,80) – je to nižší výsledek než u veganů a lakto-ovovegetariánů, ale zjevně vyšší než u lidí, kteří pravidelně jedí maso.
Co z toho plyne?
Při zohlednění těchto tří analýz si můžeme povšimnout vzorce: pokud jde o celkovou úmrtnost a rakovinu tlustého střeva, pescetariáni si vedli ve studii AHS-2 nejlépe, zatímco u diabetu 2. typu dopadli hůře než vegani a lakto-vegetariáni, i když stále jasně překonávali konzumenty masa. Je to důkazem, že žádný model výživy není jednoznačně ve všech ohledech „nejlepší“. Nezapomínejme také, že se jedná o tzv. observační studie – které poukazují na souvislosti, nikoli přímé kauzální vztahy.
Na co si dát pozor při pescetariánství
Pro úplnost bychom u pescetariánství měli zmínit jednu překážku, které vegani nemusí čelit: kontaminace ryb, hlavně methylrtutí. Podle dietních doporučení by se měly konzumovat 1 až 2 porce ryb týdně, přičemž je dobré v menší míře jíst velké dravé ryby (tuňák, mečoun, žralok), v jejichž tělech se může hromadit více rtuti – je to zásadní třeba v těhotenství. Jedná se jistou „daň“ pescetariánství za snadnější přísun omega-3 a vitaminu D. Vegani se tomuto riziku vyhnou, ale musí zase vědomě myslet na doplňování B12 a obvykle také vitamínu D a omega-3. Žádný z těchto modelů tedy není bez nedostatků – jen se musíme při plánování jídelníčku zaměřit na jiná hlediska.
FAQ – Často kladené dotazy
Jak se pescetariánství liší od veganství?
Veganství vylučuje všechny potraviny živočišného původu – maso, ryby, mořské plody, mléčné výrobky, vejce a med. Pescetariánství se vyhýbá pouze masu a drůbeži, tedy připouští ryby, mořské plody, mléčné výrobky a vejce. Je tedy méně restriktivní a obvykle vyžaduje méně doplňků stravy než veganská strava.
Musí se při pescetariánské stravě doplňovat vitamín B12?
Méně často než při veganství, protože ryby, mléčné výrobky a vejce jsou přirozeným zdrojem vitamínu B12. Je ale dobré pravidelně hlídat jeho hladinu, zejména pokud tyto potraviny konzumujeme nepravidelně.
Kolikrát týdně se u pescetariánství jedí ryby?
Dietologové doporučují jíst ryby 1-2krát týdně, přičemž alespoň jedna porce by měla být z mastných ryb (losos, makrela, sledě, sardinky). Je dobré obměňovat druhy a omezit velké dravé ryby kvůli obsahu rtuti.
Které studie poukazují na zdravotní přínosy pescetariánství?
Největším zdrojem údajů je americká studie Adventist Health Study-2, ve které vykázali pescetariáni nejnižší odhadované riziko úmrtí mezi pěti analyzovanými skupinami (JAMA Internal Medicine, 2013) a o 43 % nižší riziko rakoviny tlustého střeva než konzumenti všech druhů masa (JAMA Internal Medicine, 2015).
Je pescetariánství dobrým krokem před přechodem na veganství?
Pro mnoho lidí ano – umožňuje postupně snižovat podíl živočišných potravin při zachování snadného přístupu k vitaminu B12, D, jódu a omega-3 kyselinám, než se rozhodnete zcela vyloučit živočišné produkty a související doplňky.
Je pescetariánství „lepší“ než veganství?
Nelze to tak říct – jedná se o různé modely výživy, které se často opírají o odlišné hodnoty. Ve studii AHS-2 měli pescetariáni nižší odhadované riziko úmrtí a rakoviny hrubého střeva než vegani, ale vegani zase dosahovali lepších výsledků z hlediska rizika diabetu 2. typu. Při volbě bychom měli zohlednit vědecké údaje, osobní přesvědčení a ochotu doplňovat ve stravě některé látky.
Shrnutí
Pescetariánství je jedinečný a snadno odlišitelný model výživy – nejde o podtyp vegetariánství ani formu „umírněného“ veganství. Je to samostatná kategorie, ve které se ze stravy vyloučí maso a drůbež, přičemž se konzumují ryby, mořské plody, mléčné výrobky nebo vejce. Od veganství se odlišuje hlavně počtem vyloučených skupin potravin, a tedy mírou úsilí potřebného k vyvážení stravy: vegani musí myslet na doplňování vitamínu B12 a obvykle také omega-3 a vitamínu D, přičemž pescetariáni tyto látky získávají z ryb, mléčných výrobků a vajec. Ve studii Adventist Health Study-2 měli pescetariáni nejnižší odhadované riziko úmrtí a rakoviny hrubého střeva mezi srovnávanými skupinami, ale z hlediska rizika diabetu 2. typu dopadli hůře než konzumenti rostlinných diet. Pokud chcete vyzkoušet tento model výživy bez nutnosti plánování jídelníčku, vyberte si v cateringu Pomelo dietu Vege s rybami, a pokud byste rádi zcela vyloučili potraviny živočišného původu – dietu Vegan.
Seznam použité literatury
- Orlich M.J., Singh P.N., Sabaté J., Jaceldo-Siegl K., Fan J., Knutsen S., Beeson W.L., Fraser G.E. (2013), Vegetarian Dietary Patterns and Mortality in Adventist Health Study 2, JAMA Internal Medicine, 173(13):1230–1238.
- Orlich M.J., Singh P.N., Sabaté J., Fan J., Sveen L., Bennett H., Knutsen S.F., Beeson W.L., Jaceldo-Siegl K., Butler T.L., Herring R.P., Fraser G.E. (2015), Vegetarian Dietary Patterns and the Risk of Colorectal Cancers, JAMA Internal Medicine, 175(5):767–776.
- Tonstad S., Butler T., Yan R., Fraser G.E. (2009), Type of Vegetarian Diet, Body Weight, and Prevalence of Type 2 Diabetes, Diabetes Care, 32(5):791–796.
- Melina V., Craig W., Levin S. (2016), Position of the Academy of Nutrition and Dietetics: Vegetarian Diets, Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics, 116(12):1970–1980.













